Od 16ti let jsem pracovala každé prázdniny jako asistent na táborech pro handicapované děti, později jako vedoucí na táborech pro děti ze sociálně slabých rodin. 
Zároveň již druhým rokem funguji jako psycholog na podpůrně terapeutických skupinách pro teenagery a nyní i nově na aktivizačních skupinách pro děti do 12ti let. A právě spolupráce s psychoterapeutem v těchto skupinách mně ujistila v tom, že tohle je směr, kterým bych se chtěla vydat.
Denně vidím, ať už v PPP, nebo při praxi na skupinách, jak obrovský smysl tahle práce má, jaký je nedostatek terapeutické péče pro děti a jak důležitá, mnohdy až zachraňující životy, tahle práce může být. Setkávám se s dětmi, pro které je pozornost a péče psychologa jedinou péčí, která se jim v životě dostala a jak obrovskou naději a motivaci jim může do života přinést. Velmi bych si přála být do budoucna součástí jejich životů. Takovou součástí, která udělá všechno proto, aby jim podala pomocný prst a vyvedla je zpět do života.